Moje malá vnučka se mě zeptala, babičko, jak vlastně vypadá Bůh a kde je ?
Její otázkou jsem byla v tu chvíli potěšena a taky trochu zaskočena. Cítila jsem v ten moment její upřímnou lásku, ale zároveň jsem jí nedokázala jednou větou odpovědět. Řekla jsem jí, že se k její otázce vrátíme až bude vhodný čas. Po několika hodinách mi začaly samy přicházet odpovědi na tuhle otázku. Tato témata vnímám stejně důležitá, jako ta, která považujeme za naprostou samozřejmost. Myslím, že bychom se neměli vyhýbat a vymlouvat se, když víme, že máme vyjádřit svůj postoj a vnímání k takto zásadním otázkám.
Až přijde ta správná doba, tak já i má milovaná vnučka budeme společně a zcela bez zábran debatovat a „filozofovat“, cítím, už teď, že to bude prospěšné pro nás obě.
A co pro mě samotnou znamená Bůh ?
Bůh =Stvořitel =Vesmír, je to láska, je to energie, je to příroda, v každém z nás je přítomen, jen je třeba na naší životní cestě se k tomuto navracet. Je tím, proč jsme tady a proč žijeme. Každý z nás má možnost zvolit si cestu světla, lásky, soucitu, sounáležitosti, empatie, pochopení, laskavosti.
Když jsem dopsala tyto řádky vzpomněla jsem si na Dva vlky v nás, protože to cítím podobně, jako starý indiánský šaman, který vyprávěl svému vnukovi o velké bitvě, která probíhá v nitru každého člověka.
Řekl mu: „Chlapče, ta bitva v každém z nás je bitvou mezi dvěma vlky.
Jeden je zlý. Je to vztek, žárlivost, závist, smutek,
sobectví, namyšlenost, hrubost,
nenávist, sebestřednost a falešnost.
Ten druhý je dobrý. Je to láska, radost, pokoj,
trpělivost, laskavost, dobrota,
naděje, empatie, štědrost, věrnost,
soucit, důvěra a víra.“
Vnuk o tom chvíli přemýšlel
a potom se zeptal: „A který vlk vyhraje?“
Starý indián odpověděl:
„Ten, kterého pravidelně denodenně krmíš…“