Pro funkční vztahy ať už partnerské, přátelské, ale i pracovní jsou toto jedny z nejdůležitějších nastavení bez, kterých se neobejdeme.
Respektovat osobní nastavení nebo jiný úhel pohledu druhého člověka na danou věc nebo problém je jeden z klíčů k fungování v jakémkoli vztahu. Každý má právo na svůj názor a my bychom v komunikaci měli zaujmout roli „pozorovatele“ a přijmout to. Pokud si začneme prosazovat jen svou „jedinou pravdu“ dostáváme se do střetu a tím do nerovnováhy. Je mnohdy velmi náročné zůstat ve svém středu a v přítomném okamžiku bez okamžité reakce, která vychází z našeho ega. A co je ego? Převlečený strach a ne-láska.
S tím souvisí i umění vcítit se do druhého člověka (empatie). Pokud máme silnou empatii a intuici, není to často vůbec lehké. Nese to sebou často pocity „vysávání energie“ z okolí. Důležitá je osobní ochrana a vědomé žití bez přijímání problémů druhých za své vlastní. Toto osobní nastavení je další důležitý faktor, jak zůstat sám sebou a přitom soucítit s druhým.
Důvěra je také jedna z klíčových vlastností. Pokud nefunguje oboustranně, vznikají tzv. „majetnické vztahy“. Ty potom nejsou o „spolupráci“, ale o neustálém poměřování, kontrole a bojování. Z toho pak vzniká nezdravá žárlivost a tím často dochází k rozpadu vztahu. To, co se zpočátku tváří jako láska, je vlastně jen závislost na druhém ať fyzická nebo psychická. Po určité době dotyčné osobě dojde, že tohle nechce. Láska je totiž SVOBODA. Tedy pokud se jedná o lásku bezpodmínečnou.
Pokud máme důvěru v sebe, dokážeme ji mít i v druhé.